Poslední desetiletí dvacátého století přineslo v některých zemích velký rozvoj větrné energetiky. Přispělo k tomu poznání, že se lidstvo bez využívání alternativních energetických zdrojů neobejde, protože zásoby tradičních paliv klesají, ekologické škody způsobené jejich neomezeným spalováním rostou a katastrofické vize o oteplování planety přestávají být vizemi. Největšího rozmachu dosáhla větrná energetika v Dánsku, v posledních letech se však v počtu elektráren i v jejich celkovém výkonu a ve stavbě nových strojů dostává na první místo Německo. Velmi aktivní je i Španělsko. V zámoří jsou největší skupiny větrných elektráren v provozu v americké Kalifornii.
Elektrárna na Nansenově Framu ukázala možnosti využití těchto zařízení na moři. Současné námořní sportovní jachty jsou malými větrnými elektrárničkami s výkonem ve stovkách wattů vybaveny zcela běžně. Větrné elektrárny se však na moře vracejí i v jiné podobě – jako tzv. mořské větrné farmy. Na mělčinách u pobřeží se stavějí celé skupiny moderních větrných elektráren. Každá z nich má v současnosti výkon kolem 2 MW – a v blízké budoucnosti výkony ještě porostou. Tyto elektrárny využívají toho, že nad mořskou hladinou vane vítr silněji a pravidelněji. Také je tu dost prostoru, a navíc jejich výkon nemusí být omezován kvůli hlučnosti. V tomto případě je zemí číslo jedna Dánsko. První mořské větrné farmy zde byly uvedeny do provozu na přelomu tisíciletí. Skupinu dvaceti elektráren je možné vidět i nedaleko Kodaně v průlivu Oresund. Stavba dalších desítek elektráren je naplánována do dalších lokalit kolem pobřeží Dánska. O větrných elektrárnách na moři uvažují už i další země – Švédsko, Holandsko či Německo.
Země, v nichž nyní dodávají větrné elektrárny do sítě miliony kWh elektrické energie, rozvoj větrné energetiky cíleně podporují. U nás v České republice tomu tak doposud nebylo. Provoz větrných elektráren se totiž díky nízké ceně za elektřinu, ukázal jako ztrátový. Problémy se nevyhnuly šesti elektrárnám u Ostružné v Jeseníkách ani elektrárnám na dalších místech republiky. Celkem bylo u nás postaveno v letech 1990 až 1996 dvacet tři větrných elektráren s výkonem 75 kW a větším. První vlaštovkou byla elektrárna u Kuželova, na dohled od známého větrného mlýna, s výkonem 150 kW. Tuto elektrárnu v poslední době „oživili“ nadšenci z nedaleké obce Velká nad Veličkou. Několik desítek amatérů si v Česku vlastními silami postavilo menší elektrárny – prodej elektronických součástek s výkony od stovek wattů až po několik kW. Malé větrné elektrárny mají ve svém programu i dvě menší české firmy, ty však většinu své produkce vyvážejí.
